Výběr uložiště pro použití v dané aplikaci je jedním ze základních architektonických rozhodnutí tvůrce aplikace. Od charakteru aplikace můžeme pak používat uložiště trvalá, která slouží jako základní datový zdroj aplikace nebo dočasná, která jsou spíše orientována jako cache uložiště apod.
Redis je key-value databáze, která se v praxi začíná čím dál více uplatňovat. Navíc, v databázích tohoto typu je velký potenciál především proto, že jsou mnohonásobně rychlejší než jejich relační kamarádky. Proto i specifika použití jsou jiná.
Těm, kteří Redis vůbec neznají, zkusím poskytnout krátký úvod. Redis umožňuje pod daný klíč ukládat 5 ruzných typů datových struktur. Ty jsou:
- hodnota
- list (na pořadí nezáleží)
- seznam (na pořadí záleží)
- množina
- asociativní pole
Hodnota může být kupříkladu číslo, řetězec apod. List, seznam a množina jsou datovými strukturami, které umožňují nad sebou volat operace jako přidat prvek, odebrat prvek, počet prvků apod. Každá struktura má tyto operace samozřejmě specifické. Lze také provádět operace sjednocení, průniku a další. U hodnoty lze provést inkrementaci/dekrementaci, s tím, že tato operace je atomická a předchází tak problémům při souběhu.
Redis samozřejmě také disponuje řadou dalších vlastnosti, ale dál bych už zájemce odkázal na oficiální web http://redis.io.
Co se týče syntaxe jazyka a vlastně způsobu, jak lze s Redisem pracovat, pak Vás odkážu na skvělý tutorial try.redis.io. Můžete zde zcela svobodně experimentovat a když kliknete na odkaz “TUTORIAL” v horní části konzole, spustí se interaktivní instruktáž, která Vás postupně provede základní prací s Redisem.