Použití Fullscreen API, kterým dnes disponuje většina prohlížečů, může někdy znamenat vítanou funkci pro uživatele. Typickým příkladem mohou být třeba webové hry, kdy se uživatel koncentruje jen na jeden tab a v čím větším prostoru bude moci v prohlížeči operovat, tím lepší zážitek to může znamenat.
Použití API je vcelku triviální. Pokud chcete režim full screenu vyvolat pro nějaký div, stačí zavolat jeden z těchto příkazů pro konkrétní prohlížeč:
div.webkitRequestFullscreen();
div.mozRequestFullScreen();
div.requestFullscreen(); // Opera
Pokud by jste rádi použili šikovnou funkci, pak takto:
function startFullScreen(element) {
element.requestFullScreen();
element.mozRequestFullScreen();
element.webkitRequestFullScreen();
}
startFullScreen(document.documentElement); // cela stranka
startFullScreen(document.getElementById("menu")); // element s id menu
Z druhého příkladu je zřejmé, že API lze použít i na konkrétní části stránky. Díky tomu můžete třeba volat full screen třeba jen nad obsahem – bez menu, bez reklam.
Pro zrušení full screenu pak stačí zavolat tuto funkci:
function cancelFullscreen() {
document.cancelFullScreen();
document.mozCancelFullScreen();
document.webkitCancelFullScreen();
}
Prohlížeče také disponují podporou pro CSS prostřednictvím pseudo selektorů:
:-webkit-full-screen {
background: black;
}
:-moz-full-screen {
background: black;
}
API může být v některých situacích skutečně přínosné, je ale třeba jeho využití pečlivě zvážit tak, aby uživatele nenutilo k něčemu, co sami nechtějí.