Petr Jirásek

Student Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a developer se zájmem o technologie.

Mé první zkušenosti s cashbackem v Česku a PlnaPenezenka.cz

Asi tak před rokem jsem ještě ani nevěděl, co to cashback pořádně je a jen jsem tušil, že existují nějaké malé servery u nás, které vrací peníze zpět z nákupu. Byl jsem k tomu vždy trochu nedůvěřivý, protože jsem během své internetové puberty prošel tím obdobím, kdy mě obklopovala řada stránek, jak vydělat na internetu, jak vydělat na tom, že si prohlížíte přicházející emaily apod.

Ale vraťme se k tomu cashbacku. V podstatě jde o to, že přes server, který cashback nabízí, nakoupíte a dostanete zpět jako určitou formu slevy reálné peníze. Většinou tyto servery mají určený limit, kdy si můžete nechat peníze vyplatit – v Česku je to často hranice někde mezi 100 – 300 Kč, alespoň co jsem koukal na různé nabídky.

Z každé objednávky přes tento server, který nabízí možnost získat cashback, většinou z několika stovek obchodů, sbíráte peníze z provedených objednávek na svůj účet na daném serveru.

Já osobně mám zkušenost s PlnaPenezen­ka.cz, kde je limit pro výplatu 100 Kč.

Image

Tento server nabízí typicky třeba možnost získat peníze zpět z nákupu přes Mall.cz, Kasa.cz, Damejidlo.cz, Rohlik.cz, Booking.com nebo třeba Bonami.cz a řadu dalších. Já jsem provedl už nějaké nákupy přes Mall, DameJidlo a nějaké peníze jsem už získal. Typický se jedná o jednotky procent, ale když nakupujete na internetu pravidelně, může Vám to vydělat klidně na poštovné nebo oběd zdarma:)

Má zkušenost je taková, že přes Plnou peněženku přejdu do obchodu, provedu nákup a do 1 pracovního dne mi připíšou odměnu na uživatelský účet. Pak je ještě třeba vyčkat nějakou dobu, než je odměna schválena, jelikož je to nejspíš ochrana proti tomu, aby někdo nevrátil zboží a zhrábl peníze z účtu atd.

Nedávno jsem překonal limit 100 Kč a požádal si o výplatu peněz z účtu. Peníze mi byly odeslány druhý pracovní den a už je mám na svém účtu.

Tak to je má zkušenost s cashbacky v Česku a jaká je Vaše? Já jsem vcelku spokojený a určitě bych rád jednou zkusil provést rezervaci skrze PlnaPenezenka.cz na Booking.com nebo využil i jiné nabídky.

Pokud by někoho zajímalo, jak vypadají cashbacky v zahraničí, kde je tento segment mnohem dál, tak jeden ze zajímavých serverů je kupříkladu Quidco.

1000 km za mnou aneb přesně před rokem jsem začal běhat. Jaký byl?

Dnes mám výročí. Běžečké výročí. Přesně před rokem, v úterý 9.7.2013, jsem poprvé v životě vyběhl za slunečného počasí. Šel jsem tehdy běhat do parku Lužánky v Brně a upřímně jsem moc nevěděl, co od toho čekat. Inspiraci k tomu, abych začal běhat, jsem vlastně získal od kamaráda, který běhal už delší dobu a kladně to hodnotil.

Tehdy jsem si říkal, že bych mohl pro začátek zvládnout 2 kolečka v parku (zhruba 3,2 km). Nezvládl jsem. Po 800m jsem musel zastavit a jít chůzí a tak jsem poprvé poznal indiánský běh. Má kondice byla ubohá, běhání bolelo a trvalo to ještě chvíli, než jsem ty dva kolečka v kuse vlastně uběhl. Tehdy jsem běhal zhruba 2–3× týdně.

Intenzitu běhání jsem se nesnažil přehánět, protože jsem věděl, že mé zarezlé tělo si vlastně musí vůbec na nějakou zátěž zvyknout, takže jsem se moc nehnal dopředu a spíše jsem se soustředil na to, abych si neublížil.

Za celý ten rok jsem upřímně neměl moc pocit, že bych běhat jít musel. Ale vždy jsem spíše chtěl, bez ohledu na počasí a stala se z toho čím dál větší závislost. Uvědomil jsem si, že mi běhání přináší samá pozitiva – relax, uvolnění stresu a zvýšení kondice, které se projevuje tím, že se prostě cítím dobře. Jediné, co mi běhání bere, je čas. Když si to vemete, není to jen o běhu, ale i o přípravě, sprše po běhu apod. Ve výsledku to nezabere zas tak málo času. Ale ta investice za to stojí.

Na druhou stranu, čas, který místo do práce investuji do běhání, se ve výsledných pozitivech z běhání také odrazí ve kvalitnějším a koncentrovanějším pracovním výkonu, takže ve výsledku zas tak o moc nepřicházím.

Za ten rok jsem mimo jiné poznal řadu lidí, které také běhání baví. Jsou to super lidi a jsem rád, když si můžeme spolu sem tam popovídat o našich cílech nebo prostě jen o tom, že se nám něco povedlo nebo že jsme si zrovna někde šáhli na dno.

Při mém ročním běhání jsem uběhl můj první půlmaraton, běhal i přes zimu při –12°C nebo si častokrát šáhl na úplné dno. Vím o pár lidech v mém okolí, kteří začínají právě běhat, protože viděli určitou inspiraci v tom, že jsme i já dokázal začít běhat a přitom by tomu tehdy nikdo nevěřil, že bych někdy začal.

Mám za sebou kolem 1 000 km v nohách a vážně doporučuji všem, kteří to ještě nezkusili, aby s běháním taky začali. Často je totiž největší překážkou k prvnímu vyběhnutí jen a jen pouze vlastní lenost. A pokud někdy budete mít pocit, že venku zrovna není to správné počasí na běh, tak jsem si oblíbil jeden výrok známého propagátora běhu Miloše Škorpila, který jednou prohlásil, že není špatného počasí, ale jen špatně oblečeného běžce.

A i proto jsem ten celý roční cyklus dnes oslavil tím, že jsem si zaběhal na úrovni svého osobního rekordu i přesto, že od začátku do konce běhu pršelo a při tom jsem vzpomínal, jak odlišný vlastně můj první běh byl.

Běžeckých cílů mám mnoho. Snad jich v tom dalším roce řadu naplním.

dploy.io - snadný continuous deployment zdarma a pro každého

S tím, jak roste komplexnost webových aplikací, aplikace se testují, CSS a javascript se minifikuje a před tím, než se aplikace vlastně nasadí, se provádí tolik úkonů, že dělat to po každém commitu nebo při týmovém vývoji by byl děsný opruz, vznikla řada nástrojů pro continuous deployment.

Někdo používá třeba Jenkins na vlastním serveru, všechno si nastaví dle libosti a pak spokojeně provádí deploy. Někdo ale nemusí chtít s Jenkinsem pracovat, protože mu to může přijít jako příliš velké kladivo na jeho malý projektík a nebo se o to nechce zkrátka starat. A nebo má rád, když tento problém za něj vyřeší nějaká třetí služba.

dploy.io

Nedávno jsem narazil na službu dploy.io, která provádí continuous deployment. Je schopna se napojit na řadu repozitářů, které jsou umístěné třeba na Githubu nebo na Bitbucketu.

Také si zde můžete nastavit politiku pro jednotlivá prostředí. Pokud před nasazením na produkci váš projekt jede i v nějakém development režimu, dostupném třeba na subdoméně dostupné pouze pro vaše účely, můžete nastavit, aby se každý commit, shell skripty apod. vykonali po každém commitu automaticky a vy tak viděli svou aktuální vývojovou verzi aplikace online.

To samé lze samozřejmě nastavit i pro produkční prostředí, ale to nedoporučují. Tam by vždy pokyn k provedení nasazení nové verze měl být dle mého manuální, pod kontrolou osoby, která verzi nasazuje.

Zde přikládám nějaké body, které jsem převzal a charakterizují poskytovanou službu (angličtina snad nikomu vadit nebude):

  • Manually deploy with a click in the app, automatically deploy on each push, or use deploy tags in a commit [deploy:produc­tion].
  • dploy.io gathers new and changed files from your repositories since the last deployment. You can even preview the changes first.
  • Files are uploaded, SSH commands are executed and deployment hooks are triggered. Everything is logged for you.
  • Your entire team can view release notes and optionally receive an email notification with details about the deployment status.
  • Environments overview
  • Deployments timeline
  • Deployment details: tickets, revisions & files

Službu používám asi 3 měsíce pro jeden projekt a zatím spokojenost. Splňuje dle mého základní potřeby a v základním tarifu pro 1 repozitář je zdarma.

Pokud chcete spravovat na dploy.io více repozitářů, můžete si buď připlatit – ty ceny nejsou zas tak vysoké nebo si prostě založit další účet.

Odkaz na službu zde: dploy.io

Můj první půlmaraton aneb jak jsem zažil spoustu pocitů v jednom závodě

V sobotu jsem absolvoval svůj první půlmaraton v Olomouci, na který jsem se postupně připravoval. Byla to vlastně vůbec má první závodní zkušenost a do závodu jsem šel hlavně s tím, abych závod dokončil.

Při tréninku na tento závod jsem si dvakrát zkusil půlmaratonskou vzdálenost absolvovat – poprvé to bylo neskutečné trápení, kdy od 10. kilometru se postupně začaly ozývat bolesti z míst, odkud jsem dříve bolesti necítil:) Můj druhý test dopadl znatelně lépe, ale zde se mi od 8. kilometru zařízla ponožka do nohy. Tušil jsem tedy, co mě může začít bolet, co mě může potkat za problémy a na ty jsem se snažil připravit.

Příprava se vyplatila a prakticky ani jeden z těchto problémů mě při běhu nezastihl – objevil se jiný, nečekaný a to byla odřená stehna, ale to jsem nakonec nějak přežil:)

Nechci tady popisovat trať, ale chtěl bych popsat několik zážítků, které jsem při závodě zažil.

První z nich byl samozřejmě start – když pominu to množství závodníků, které na startu stálo, tak byl vážně zážitek vnímat zvuky Vltavy a řevu fanoušků a v tom všem vybíhat do svého prvního závodu ve špalíru běžců, kde jste neviděli ani začátek, tak ani konec.

Další hezký okamžik nastal, když běžecký peloton minul v protisměru africké běžce a i když jsme běželi, tak jsme jim hromadně zatleskali a zafandili.

Když jsme probíhali přes Smetanovy sady, bylo tam velké množství dětí, ale i starších fanoušků, které nastavovali ruku k plácnutí. Někoho by napadlo, že to snad může zbytečně odvádět pozornost od koncentrace na výkon, ale pro mě to mělo naprosto opačný efekt. Plácl jsem si, několikrát a v tu chvíli jsem si závod užíval tak, že všechny předešlé pocity, že už nemůžu, byly v tu chvíli pryč. Vážně pěkný zážitek.

Ve druhé části závodu ale přišla ta odvracená část emocí, kdy si člověk začíná šahat na dno a nastává neuvěřitelný psychický boj. V tu chvíli jsem si vážně říkal, jestli mám vlastně zapotřebí absolvovat něco takového, zda by vlastně nebylo lepší se na to všechno vykašlat. Pak ale přišla zas ta část, kdy jsem si říkal, že kdybych to vzdal a nepokusil se to dokončit, tak bych si to neodpustil. A takhle jsem bojoval několik kilometrů.

Na 19. kilometru jsem pak na občerstvovací stanici překvapil dobrovolnici, po které jsem místo podání kelímku s vodou chtěl, aby mi jej přelila do láhve, kterou jsem sebou nesl:) Byla naštěstí velmi ochotná a pomohla.

Závěrečný kilometr jsem si už samou radostí, kdy jsem viděl ceduli značící 20 km za mnou, užil. Doběhl jsem do cíle, dokonce si i zazávodil a předběhl v cíli někoho přede mnou a pak se už jen soustředil na to, kde je rodina.

Když to shrnu, při tom závodě jsem si neuměl ani představit, že bych něco takového absolvoval znovu. Neuměl jsem si ani představit, že zažiju tolik různých pocitů. Ale teď, s odstupem času, bych do toho šel klidně zas a doufám, že za rok si to v Olomouci zopáknu, protože jak organizace, tak trať a fanoušci, byli na jedničku.

Můj konečný čas byl 2:19:39.

TED talks, které mě v poslední době zaujaly

Ve volných chvílích v posledních několika dnech procházím zajímavé TED talks a rád bych se podělil o ty, které považuji za velmi zdařilé, často inspirující, vtipné nebo zajímavé.

Pokud by jste znali i vy nějaké zajímavé TED talks, klidně se o ně podělte do diskuse. Rád se na ně podívám.

A nyní už ty tři slíbené talky:

The power of introverts

https://www.ted.com/…f_introverts

The origins of pleasure

https://www.ted.com/…_of_pleasure

The art of misdirection

http://www.ted.com/…misdirection

Kurz strojového učení na Stanfordu opět otevřen od března

Kurzy z Coursera jsou čím dál více oblíbenější a o jejich kvalitě asi není třeba diskutovat. Kurzy jsou často vyučovány kapacitami z daného oboru a způsob, jakým probíhá online výuka, není pouze suché čtení studijních materiálů, ale především snaha si v některých kurzech vyzkoušet i praktičtější ú­koly.

Já koncem minulého roku procházel kurzem Machine Learning, který byl vedený kapacitou v oblasti strojového učení Andrew Ng ze Stanfordu.

Kurz jsem nedokončíl, protože v závěrečné fázi jsem už nenašel dostatek času na vypracování úloh a objevily se jiné věci, které mě zrovna pálily. Každopádně, prošel jsem řadou materiálů, shlédl hodiny video přednášek a vyzkoušel několik úkolů a zanechalo to ve mně skrze pozitivní pocity.

Kurz se zaobírá mnoha tématy. Na začátku se student seznámí s lineární regresí, která se používá nejen v klasifikátorech, ale také při predikci. Seznámí se s algoritmy, které je nutné znát pro to, jak lineární regrese funguje a jak ji z daných dat určit.

Dále se kurz zabývá úvodem do neuronových sítí, kde vcelku pěkně přednášející prezentuje základní koncepty tohoto úžasného modelu. Dále se kurz zaobírá shlukovou analýzou, kterou lze použit třeba tehdy, když chcete najít v datech podmnožiny objektů, které mají k sobě „blízko“.

Jsou zde také témata zabývající se detekcemi anomálií v datech – v praxi lze použit, třeba když chcete najít uživatele, kteří se chovají jinak, než většina. Také jsou zde témata zabývající se recommendation systémy nebo jak výsledky algoritmů strojového učení validovat a testovat.

Témat je tam skutečně celá řada a některé jsem ani nezmiňoval. Někdy je nutné ustát i trochu lineární algebry, ale to je z mého pohledu jen malé utrpení s ohledem na zajímavé znalosti, které člověk může získat.

Zmiňuji to hlavně proto, že začátkem března začne další session, takže kdyby měl někdo zájem, určitě může tento kvalitně zpracovaný kurz taky vyzkoušet a dozvědět se něco nového. Kurz najdete zde.

Více v archivu »